Borovice vejmutovka

Pinus strobus

původ / rozšíření:

Jedná se o nepůvodní druh jehličnatého stromu. Její původní vlastí je Východní Kanada a USA, kde tvoří s ostatními jehličnatými i listnatými dřevinami smíšené lesy. Od 18. století byla intenzivněji dovážena do Evropy a využívána jako lesnická dřevina. V Horní Lužici je zastoupena v několika málo lesních oblastech, často byla vysazována jako solitérní strom.

 

vzhled:

Borovice vejmutovka je štíhlý strom s nepravidelnou korunou a silnými vodorovně odstávajícími větvemi. Markantní jsou až 12cm dlouhé jehlice, vyrůstají ve svazečcích po pěti. Jsou slabé a ohebné. Květy vejmutovky můžeme pozorovat od května do června. Samčí květy jsou oválné a až 1cm dlouhé, sedí ve tvaru manžety na jednoletých výhoncích rostliny. Samičí květy mají cylindrický tvar a rostou ve skupinách po 2-4 šišticích. Najdeme je na starších větvích v koruně stromu. Na plodech borovice se často vyskytují bílé kapky pryskyřice. Kůra je v mládí hladká tmavošedá, později podélně zbrázděná. Tento stále zelený strom dorůstá výšky až 35m, ve své vlasti dokonce i 70m. Dosahuje věku až 500 let.

 

využití:

V Evropě byla vysazována jako rychle rostoucí dřevina. Dřevo nacházelo využití v papírenském průmyslu, protože původní porosty topolu již nestačily pro pokrytí rostoucí spotřeby dřeva. Ve své původní vlasti byla Brity, kteří kolonizovali Severní Ameriku, používána pro stavbu lodí. Hlavně pěkné a rovné kmeny byly využity pro výrobu stěžňů. Dále sloužilo dřevo jako stavební materiál pro budovy, bylo zpracováváno ve výrobě nábytku a hraček. V rámci zalesňování ploch po těžbě surovin našla borovice vejmutovka také své uplatnění. V USA a v Kanadě je využívána jako vánoční strom. Speciální vyšlechtěné borovice jsou využívány v zahradnictví a vysazovány jako okrasné dřeviny v osídlených územích.

 

zajímavost:

V roce 1605 byla borovice vejmutovka přivezena do Evropy spisovatelem a objevitelem Georgem Weymouthem. Nebyl ale patronem německého názvu dřeviny. Za své jméno vděčí lordovi Weymouthovi, který tento strom v 18. století etabloval v Evropě jako lesnickou dřevinu.

Umístění